ColourPlanet

Každopádně nutno podotknout, že se z Decadance stala záležitost více méně společenská a zdaleka tam už nejde jen o gaye a lesby. Všechna média zastupující LGBT minoritu měla pouze jedno fázový vstup, který neumožňoval přístup na některá místa.

Tudíž bude článek ochuzen o slíbené exkluzivní rozhovory. Pokud jste byli všímaví jedinci, nemohli jste nepostřehnout zmatek v pořadatelské a bezpečnostní službě. Podlé mého soudu a soudu ostatních bylo velmi jednoduché se do prostoru dostat přes restauraci sídlící hned vedle. Sic byl tento vchod osazen pánem v černé košili s drátem vyčnívajícího z ucha, nicméně měl spousty práce s příchozími z VIP vchodu.

Toliko kritiky na začátek. Ti, kteří již v klubu Sasazu na holešovické tržnici byli ví, že je zárukou vždy dobré párty z hlediska ozvučení, prostoru, klimatizace a zásobení baru, který nabízel vše možné druhy pití. Na nic se nemuselo dlouho čekat.

Nemohl bych nepochválit výborně sehranou scénku travesty show první performance, kteří parodovali nejslavnější klip Freddiho Mercuryho „I want you break free“.

Avizovaný Fantom opery se objevil během setu DJ Michaela Buriana, který svým dobře secvičeným baletním výstupem dostával návštěvníky ještě více do varu. Michael Burian moc dobře ví, co na české publikum platí a opět potvrdil své jméno a jedničku mezi českými DJ´s. DJ Sammy, který měl tu čest být v ČR poprvé, si své hraní v tomto klubu náležitě užíval a hudebně rozdováděl publikum pro mě nudnými remixy hodně profláknutých peciček typu Coldplay či Fatboy Slim.

Co říci na závěr? Decadance směřuje určitě správným směrem jak oslovit nejširší publikum. Toto nadšení a láska k tomuto druhu zábavy jistě zůstane a doufám, že se nestane jen unylou taneční rutinou.